Příspěvek obsahuje dívčí říkadla a písně při tzv. Hře na Heličku. Zdroj: Lisická Helena, materiály pocházejí z osobního archivu paní Bronislavy Millé Hélo! Hélo! Héličko! Hélo! Hélo! Gde se te naše Hélo? Hélo! Hélo! Héličko! Okaž nám svy ličko! Příchod Heličky Hélo! Hélo! Héličko! Poď k nám! Poď k nám! Co mě za to dáte? […]
Příspěvek obsahuje říkadla, písně a taneční hry prezentované v pásmu Veselsky panenky Některé písně lze využít při prezentaci zapsaných tanců jako jsou například tzv. šotyška, špacírpolka, třasák, malení. Zdroj: Helena Lisická. Převzato ze soukromého archivu paní Bronislavy Millé. Špacírpolka Veselsky panenky to só parádnice, daly si vešévat na záda zajice. Na záda zajice, na předek
Hanácká lidová píseň je jednou z těch obřadních písní, které se zpívají při určitých příležitostech. Děti je převzaly a zpívají dle potřeby většinou tam, kde se mohou vydovádět. (Pořad Zpívánky, Československá televize Ostrava, 1989 – hanáckou lidovou píseň zpívají Slaměnky z národopisného souboru Haná z Velké Bystřice) ŘÍKADLO: „Pod našema oknama, zajic střéhá ošima. Debech
Hanácká lidová píseň o myšce a kocourovi je velmi oblíbená a zpívá se především v mateřských školách při taneční hře Na kocoura a myš. Na spojení této taneční hry a písničky Otěké, meško, otěké je postavena i tato zpívánka. Jednoduchá melodie dává možnost různým obměnám. Zároveň se zde dají uplatnit také lidová říkadla. Zajímavé prostředí
Otěké, meško, otěké Číst dál »
Hanácká lidová píseň Slóžel Jorka o kocórka reprezentuje služebné písně z dob, kdy i děti sloužily u sedláka. Že toho moc nevydělaly, je jasné i z této písničky, i když se chlapec snaží sám sebe přesvědčit, že má peněz dost. Děvčata si ho pro to dobírají. Protože součástí dětských promluv jsou hanácká lidová říkadla, byl
Slóžel Jorka o kocórka Číst dál »
Na svatého Ondřeje, ještě se zem ohřeje.Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho leží. Po Štědrém večeru byl tento den pro svobodné dívky druhým nejdůležitějším věštebním dnem v roce. Svatý Ondřej byl považován za ochránce zamilovaných, hlavně nevěst, proto v tento den praktikovala spolu děvčata různé věštby a hádání na milého.Pomocí různých předmětů, hlasů, zvuků, a
Svatý Ondřej (30. 11.) Číst dál »
Hrkání a honění Jidáše Předvelikonoční obchůzka chlapců s dřevěnými klapači, tragači a řehtačkami, která se dodnes na Hané v některých dědinách provádí.Celou obchůzku má na starost velitel, kterého si chlapci zvolili, většinou to byl nejstarší z chlapců.Chlapci se sejdou na předem určeném místě a seřazeni v průvodu obchází celou dědinu v 6 hodin ráno, v
Hrkání a honění Jidáše Číst dál »
Smrt, se vynášela zpravidla na Pátou neděli postní – smrtnou a s Lítem se chodívalo na Šestou neděli postní – květnou, ale někde je vynášení smrti spojeno s přinášením líta a to buď na neděli smrtnou nebo na neděli květnou.Je to prastarý obyčej, z dob předkřesťanských, který patřil mezi nejzávažnější jarní rituály. V dávné historii
Vynášení Smrti a přinášení Léta Číst dál »
Na svatého Řehoře,led pluje od moře,přiletěly vlaštovičky přes moře,žaba hubu otevřea lenoch sedlák, který neoře. Sv. Řehoř byl ochráncem žáků, proto v tento den slavili školáci i učitelé, neučili se, ale chodili po koledě a šířili podporu vzdělání a nábor nových žáků – Chození s Řehořem byl obyčej, který se slavil v celé západní Evropě,
Sv. Řehoř (po staletí 12. 3., nedávno přesunut na 3. 9.) Číst dál »
Období od Tří králů po Popeleční středu, byl časem svateb, tanečních zábav a zabíjaček.Nejveselejší bývaly poslední dny: Tučný čtvrtek, Masopustní neděle, pondělí a úterý, v těchto dnech se konala většina zábav, hostin, smažily se koblihy a prováděly se obchůzky a průvody v maskách. Hanácké ostatkové právoPrávo byl meč nebo šavle nazdobená šátky, věnečky a pentlemi,
